Vítejte na oficiální stránce Počteníčka!
Počteníčko je přísně
kultovní občasník, který vychází občas. Nejdříve
to bylo jednou za týden, potom sotva za měsíc a v
současnosti se periodicita ustálila na poměrně
stabilních jedno vydání za rok. V nepříme úměře
však stoupala jeho popularita a hlad krvelačných
čtenářů po dalších číslech. Počteníčko znají
studenti vysokých škol v Brně, v Praze, v Ostravě a
díky Internetu jej budeš znát i Ty, drahý čtenáři.
Počteníčko představili v roce 1995 tři skromní studenti Střední průmyslové školy elektrotechnické v Rožnově pod Radhoštěm. Stalo se tak následkem neexistence pořádného studentského časopisu, jež by pobavil, rozesmál, ale hlavně nevychovával, či nedejbože nenutil studenty k učení - toho jsme měli tehdy všichni plné zuby, jelikož jsme se díky shodě okolností ocitli v maturitním ročníku. V této zoufalé době, přesně na stužkovacím večírku u v penzionu Eva (Hutisko Solanec), jsme vyrukovali s nultým číslem výborného plátku Počteníčko. Reakce |
nultým číslem výborného
plátku Počteníčko. Reakce publika byla zajímavá.
Někteří rozpačitě mrkali malinkýma očkama, jiní
pod vlivem nejen emocí popadali ze židlí a v této
historické chvíli muskulativní Květoš (dále jen
Zdražila) prokousl svůj první pohárek na víno, v
kterém však měl vodku (nebo vlastně už neměl). Z
nultého čísla se zachovaly pouze trosky. Putovalo
totiž za doprovodu nekontrolovatelných explozí smíchu
z ruky do ruky a vůbec tomu nepomohlo šampaňské,
kterým bylo pokřtěno. Zdražila si pokousanýma
sklenicema pořezal předloktí řka, že je to maso. No
prostě nulté Počteníčko neslo pozorovatelné známky
boje. Tady bychom chtěli poděkovat restaurátorské firmě Torzo, která věnovala obnově nultého čísla značné úsilí. I přesto se nepodařilo tento historický kus zachránit v plném rozsahu, což ostatně můžeš zjistit, drahý čtenáři, v downloadingu. |